Deu 21 | CzeCSP | STEP | Jestliže se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil, najde zabitý, ležící na poli, a neví se, kdo ho zabil,

Deuteronomy 21

Nejasná smrt

1 Jestliže se v ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil, najde zabitý, ^{▼▼n.: probodený; srv. Jr 14,18} ležící na poli, a neví se, kdo ho zabil, 2 ať vyjdou tvoji starší a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}soudcové a odměří vzdálenost do měst, která jsou v okolí zabitého. 3 Když se ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}zjistí město, které je nejblíže k zabitému, vezmou starší toho města jalovici, s níž se ještě nepracovalo, která netáhla ve jhu. 4 Starší toho města přivedou jalovici dolů ke stále ^{▼▼Am 5,24} proudícímu potoku, kde se nepracovalo ^{▼▼tj. neoralo} ani neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz. 5 Nato přistoupí kněží, synové Léviho, protože je Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, aby mu sloužili a aby žehnali ^▼▼10,8 v Hospodinově jménu, a ⌈podle jejich příkazu⌉ ^{▼▼n.: rozhodnutí; h.: na jejich ústa; srv. 17,6; Gn 41,40} se bude řešit každý spor a každé ublížení. ^▼▼17,8 6 Pak si všichni starší toho města, ⌈které je⌉ ^{▼▼h.: kteří jsou} nejblíže k zabitému, nad jalovicí, jíž byl u potoka zlomen vaz, umyjí ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruce. ^{▼▼[symbolické prohlášení nevinnosti; srv. Mt 27,24]} 7 Promluví ^{▼▼h.: Odpoví} a řeknou: Naše ruce neprolily ^{▼▼K.: sg.} tuto krev a naše oči nic neviděly. 8 ⌈Daruj smíření⌉ ^{▼▼n : Odpusť} svému lidu Izraeli, který jsi vykoupil, Hospodine, a ⌈nepřičítej svému⌉ ^{▼▼h.: nedávej uprostřed svého; srv. Jon 1,14} lidu Izraeli nevinnou krev. A budou usmířeni ^{▼▼::1S 3,14} za krveprolití. 9 Takto vyhladíš ^▼▼13,6 nevinnou krev ze svého středu, neboť uděláš to, co je správné v Hospodinových očích. ^{▼▼6,18; 13,19}

Manželství se zajatkyní

Když ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je vydá do tvé ruky, zajmeš ^{▼▼n.: odvedeš si z nich} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}zajatce, 11 a pak uvidíš mezi zajatci ^{▼▼h.(kolektivum): těmi, kdo upadli do zajetí; 32,42; 2Pa 28,5} ženu krásného vzezření, ^{▼▼1S 25,3} zatoužíš ^{▼▼h.: přilneš k ní; n : zamiluješ si ji; srv. 10,15} po ní a budeš si ji chtít vzít za ženu, 12 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přiveď ji do svého domu, ať si ostříhá ^{▼▼[může být symbolem opuštění starého života a počátku nového či výrazem zármutku (v. 13; Jr 47,5) nebo pokoření (Iz 7,20)]} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu, ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}ořeže ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nehty 13 a sejme ze sebe svůj zajatecký oděv. Ať zůstane ve tvém domě a po ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}dobu jednoho měsíce pláče nad svým otcem a svou matkou. Potom k ní můžeš vejít, ^{▼▼tj. s ní můžeš mít pohlavní styk; 22,13; 25,5; Gn 6,4p; 2S 3,7!} budeš jejím manželem a ona ⌈se stane tvou ženou.⌉ ^{▼▼h.: bude ti za ženu} 14 I stane se, jestliže ⌈v ní již nebudeš mít zalíbení,⌉ ^{▼▼n : se ti později nebude líbit} že ji propustíš ^{▼▼22,19; Jr 3,1; Mal 2,16} podle jejího ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}přání. ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Nesmíš ji však prodat za stříbro. Nesmíš s ní zacházet krutě, ^▼▼24,7 protožes ji ponížil.

Právo prvorozeného

Jestliže bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou, ^{▼▼n : odmítanou; 22,13; Gn 29,30nn; 1S 1,2.8; Mal 1,2—3} a milovaná i nenáviděná mu ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné, 16 i stane se v den, kdy bude svým synům dávat do dědictví to, co mu ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patří, že nesmí ⌈jednat jako s prvorozeným⌉ ^{▼▼n.: dát právo prvorozenství; h.: učinit prvorozeným} se synem milované ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}oproti synu nenáviděné, který je prvorozený. 17 Ale za prvorozeného uzná syna nenáviděné a dá mu dva díly ^{▼▼n : dvojnásobně; srv. 2Kr 2,9; Za 13,8; h.: míru dvou = dvě třetiny} ze všeho, co má, ^{▼▼h.: se mu nalezne; 1S 13,22} neboť on je prvotina ^{▼▼Jr 49,35} jeho síly, jemu patří právo prvorozeného. ^{▼▼Gn 25,31nn}

Vzpurný syn

Jestliže bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}mít ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někdo umíněného ^{▼▼Oz 4,16; Neh 9,29} a vzpurného ^{▼▼Jr 5,23; 1S 12,15} syna, který ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}neposlouchá svého otce a ^{▼▼h.: ani hlas …} svou matku, a přestože ho ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}kárají, ^{▼▼Př 19,18; Jr 31,18; n.: vychovávali — 8,5; srv. 1S 3,13v} je neposlouchá, 19 ať ho jeho otec a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}matka uchopí a vyvedou ho ke starším jeho města, do brány ^{▼▼[místo pro konání soudu; 22,15; 25,7; Gn 19,1; Joz 20,4; 2S 19,9; Est 2,19p; Ž 69,13; Př 31,23; Pl 5,14; Am 5,12]} jeho místa, ^{▼▼n : bydliště (Sd 7,7); Rt 4,10 (domovského)} 20 a řeknou starším jeho města: Tento náš syn je umíněný a vzpurný, ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}neposlouchá nás. Je to ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}žrout ^{▼▼Př 28,7; 23,20.21} a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pijan. 21 Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyhlaď ^{▼▼19,19; 22,21} zlo ze svého středu. Všichni ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci o tom ⌈uslyší a budou se bát.⌉ ^▼▼13,12!

Různá nařízení

Jestliže ⌈někdo spáchá⌉ ^{▼▼h.: na muži bude} hřích, za který je hoden rozsudku ^▼▼19,6 smrti, ať je usmrcen; ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pověs ^{▼▼2S 4,12} ho na strom. ^{▼▼n.: dřevo; Joz 8,29} 23 Nenech jeho mrtvolu na stromě přes noc, ale ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě ho ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pohřbi ^{▼▼Joz 10,27} v ten den, neboť na pověšeném ^{▼▼Ga 3,13} je Boží kletba. Neznečisti ^{▼▼Jr 2,7} svou ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.